Stránky

pondělí 9. dubna 2018

Energetické místo: Hrádek a Kostelík ( Kirchen Wald )




Hrádek a Kostelík

Na půl cesty mezi Trhovými Sviny a Žárem leží mezi polem, lesem a rybníkem maličká vesnička Hrádek. Když se vydáme podél mlýna a zbytků zaniklého strážního hradu ( oficiálně v mapách zaneseno jako "tvrz Hrádek" ) ze 14. století hlouběji do lesa po zelené turistické značce, dojdeme k impozantnímu skalisku, které je pojmenováno jako „kamenné jeviště“. Po levé straně v rokli se nalézá kámen s prastarým runovým či jiným nápisem. Tento nápis, resp. jeho význam je stále předmětem dohadů. Jednoznačně však dokazuje, že naši předkové znali a používali písmo již tisíce let před příchodem tzv. „slovanských věrozvěstů“. Energie kamene je jednoznačně pozitivní. Ať už nápis na něm je prací slovanského volchvy nebo keltského druida, jisté je, že zde v tomto energetickém prostoru pracovali oba. A nejen oni. Působili zde zřejmě i Germáni a Římané.

Rozvržení balvanů jistě není původní. Místo muselo být v průběhu christianizace pobořeno. Dá se předpokládat, že na vrcholu skály byla nějaká kamenná deska, na které se dalo ležet. Tomu by nasvědčoval i stav další lokality, která se nachází nedaleko.

Ve středověku bylo toto místo zemskou branou staré obchodní cesty, které se říkalo Vitorazská. Místní ji nazývali „Behemweg“ - česká cesta, proto zde byl nedaleko postaven strážní hrad a později také mlýn. Kamenická činnost byla na místě prokázána, tedy celý areál byl ještě mnohem větší. Celá stavba měla původně kruhové uspořádání. Velký pětiboký kámen, který trčí ve svahu a nelze jej přehlédnout, byl původně vrchní deskou kamenného stolce, který byl uprostřed areálu.



Když vylezeme na vrchol skály a dáme se na východ, opět po zelené, tak po necelých 350ti metrech dojdeme k velmi působivému a překrásnému místu. Tím jsou boží muka na kopečku nalevo od pěšiny, proti nimž je po pravé straně cesty postaveno několik řad laviček. Boží muka jsou zasvěcena Panně Marii. Místo se jmenuje „Kostelíček“* a na místě oněch kamenných božích muk z roku 1904 stála dříve poutní kaple, kterou dal v roce 1786 zrušit Josef II.
Zvláštní je nejen to, že Josef II. nechal zrušit lesní kapličku uprostřed tehdy ještě velmi řídce osídlených lesů Novohradska, ale také to, že kaplička byla postavena na kopečku, který zřejmě není jen tak nějakým obyčejným kopečkem….


Když se totiž na „kopeček“ pořádně podíváme, zjistíme, že z něj po levé straně od božích muk něco vyčuhuje. Je to obnažený kámen, ve kterém je vykotlaná obětní mísa. Kámen se totiž nalézá pod celým kopečkem. Kopeček byl uměle vytvořen, aby zcela zakryl původní svatyni, kterou nebylo zřejmě možno zničit. Toto není zcela běžné a jistě to muselo mít nějaký závažnější důvod. Místo mohlo zřejmě negativně působit na křesťanskou propagandu, a to asi nejen svým energetickým vyzařováním, ale také vizuálním. Nebylo by překvapivé, kdyby na kameni pod nynějšími božími mukami byl další a poněkud delší nápis od některé předkřesťanské kultury. Stejně tak jako si nedovolil nikdo zničit některé runové kameny ve Skandinávii, tak si nikdo nedovolil zničit ani takovéto kameny na našem území. Ať už to byla posvátná úcta či bázeň, takováto místa byla raději „jen“ zakryta než zbořena.


Kolem se zde kdysi nalézal posvátný háj, v němž dle historika M. Čapka lidé uctívali Černoboha. Původní poutní kaple zde byla prý postavena „na potlačení této morové pověry“. Na Dubíkově, dnešní kopec Dubí, měl v dubovém háji sídlo Světloboh, tedy Perun, nejvyšší z panteonu slovanských bohů. Dub byl jeho symbolem a posvátné dubové háje se nazývaly dubiny. Mezi kaplí a Dubíkovem, zhruba na půl cesty, ležel velký kámen, kterému se od christianizace říkalo jako tisícům dalších po celé Evropě „čertův kámen“. Ten byl však již z více jak dvou třetin rozebrán kameníkem Studeným, který jej použil na stavbu žlabů a schodů. Kdo ví, kolik sdělení, symbolů, návodů či magických znaků, které nám tu naši předci zanechali, skončilo ve všech těch schodech, zdech a základech všelijakých středověkých staveb….

V okolí byla pravděpodobně ještě další energetická místa a vše spolu bylo kdysi propojeno. Celý areál mohl být určitým komunikačním střediskem pro kontaktování s nezemskými či mimozemskými bytostmi. Bylo by naivní domnívat se, že naši předkové byli jen pasáčky ovcí či lovci jelenů.


Fotogalerie na Flickru obsahuje fotografie v plném rozlišení.



Hrádek a kostelík - Kirchen Wald


Jak zde pracovat

Energetický bod na skále se nachází, respektive prochází kamenem na vrcholu, který připomíná kazatelnu nebo řečnický pult. Energie bodu má sílu ca 786 000 BE. Protože je místo dobře přístupné a nehrozí, že by jej mohl někdo poškodit, uvádím zde jeho přesné GPS souřadnice: N 48°49.69515', E 14°41.50388'
Toto místo působí velmi silně na druhou čakru. Druhá čakra je centrem partnerských vztahů v tom nejširším slova smyslu, hojnosti, sexuality, ale také se lze pomocí speciálních meditačních technik dostat skrze tuto čakru do minulých inkarnací. Na takovýchto místech se také, mimo jiné, řešily rodové či sousedské spory, vstupovalo se do manželských svazků, komunikovalo se s již neživými či se pořádaly rituály hojnosti a řada dalších.

Postavme se tedy přímo na energetický bod. Představujme si, jak do prostoru pod pupkem nadechujeme zářící teplé oranžové světlo. Zadržujme na cca 5 s. dech a vnímejme, jak se teplé světlo mění ve žhavé a energie se v čakře silně akumuluje. Během výdechu vypouštějme světlo do celého prostoru břicha a vnímejme, jak příjemně pulsuje. Na konci výdechu si představujme, jak žhavé světlo zaplnilo prostor břicha a vyplňuje i nejbližší prostor kolem.

Můžeme zde meditovat také o následujících otázkách:

Nechybí mi kontakt se vším živým?
Vedu harmonický život?
Jak často si povídám se svými dětmi nebo partnerem?
Nepovažuji své dítě nebo partnera za svůj majetek?
Jsem si vědom plné odpovědnosti za své činy?
Vážím si své osoby jako bytosti s lidskou důstojností?
Ovládám své sexuální síly, aby neklesaly na hladinu pouhého sexuálního pudu?
Nepraktikuji sex pouze ze smyslnosti, povinnosti nebo pro výhody a zisk či jako prostředek
manipulace?
Nechybí mi duševní spojení v lásce, tělesném kontaktu a sexualitě?
Neprosazuji své ego na úkor druhých?
Jsem k sobě upřímný?

Energetický bod u božích muk se nachází na kamenném podstavci před vlastním pilířem. GPS souřadnice jsou: N 48°49.72750', E 14°41.70722'

Energie zde působící již není tak silná jako na „kamenném jevišti“, nicméně stále je dost silná na to, aby nám mohla být prospěšná. Má sílu cca 376 000 BE a působí na srdeční čakru. Toto místo zvané „Kostelíček“ má velmi silný genius loci a vnímám zde také něco, co bych označil jako „boží milost“. Každému, kdo s čistým srdcem žádá odpuštění, buďto zcela anebo alespoň zčásti odpuštěno bude. Každému pochopitelně dle jeho karmické zátěže.

Postavme se tedy přímo na energetický bod nebo kousek před něj. Pokud budeme stát přímo před podstavcem, bude to jistě dostačující. Představujme si, jak do prostoru uprostřed prsou nadechujeme zářící teplé zlaté světlo. Zadržme na cca 5 s. dech a vnímejme, jak se teplé světlo mění ve žhavé a energie se v čakře silně akumuluje. Během výdechu vypouštějme světlo do prostoru celého hrudníku a vnímejme, jak příjemně pulsuje. Na konci výdechu si představujme, jak žhavé světlo zcela zaplnilo prostor celého hrudníku a vyplňuje i nejbližší prostor kolem.

Můžeme zde meditovat například o následujících otázkách:

Miluji sám sebe?
Miluji druhé bytosti a vůbec vše živé?
Miluji přírodu a všechny její krásy?
Miluji život?
Co mě dělá šťastným?
Sdílím rád věci, které jsou pro mě hodnotné?
Dokážu dávat lásku světu kolem mě?
Dokážu odpustit lidem, kteří mi ublížili?
Toužím po svobodě? Jsem svobodná bytost?
Dokážu si cenit svobody?

*V mapě najdeme také místopisný název „Kostelík“, dříve Kirchen Wald.

Jan
www.homosignum.cz

BE - zkratka pro jednotky Bovis používané pro radiesthetická měření, označují energetickou vibrační kvalitu, pojmenování podle francouzského fyzika Alfreda Bovise (1871 - 1947)

Toto je rozšířená a přepracovaná verze článku, který vyšel v časopise Nový Fénix č. 11/2017


Žádné komentáře:

Okomentovat