Stránky

pondělí 30. dubna 2018

Tajemství našich bankovek aneb esoterický výklad jejich symboliky, část I.




Tajemství našich bankovek aneb esoterický výklad jejich symboliky, část I.


Jaká tajemství, jaká poselství a skrytá sdělení nám skrývají naše bankovky? Vydejme se spolu po jejich stopách a nahlédněme při tom do těch čaker, které byly pro ony velikány naší historie, jež se na nás z líců bankovek dívají, klíčové a formovaly nejen jejich životy.



Začněmež dvacetikorunou. Ta je dnes již neplatná. Je na ní podobizna Přemysla Otakara I. S tímto panovníkem začal náš stát vlastně jako království existovat, i když tenkrát ve skutečnosti existoval již více než půl století. Díky Otakaru I. získal Fridrich II. z dynastie Štaufů císařskou korunu Říše západořímské. Jako odměnu potom získal Otakar I. roku 1212 Zlatou bulu sicilskou, kterou se český stát uznává jako nedělitelný samostatný územní celek povýšený na dědické království. Zlatá bula sicilská je nejvýznamnější politický dokument v dějinách Českého státu. Když si nastavíte bankovku proti světlu, tak se vám ukáže mystický obraz, kde Přemysl Otakar I. nese uprostřed čela královskou pečeť a jeho královskou korunu mu zespod obepíná líce jako válečná přilba. Jest to upomínka statečnosti, jíž si korunu královskou vysloužil. Kříž na jejím vrcholu zde vytváří božský ochranný nosník, který je znakem požehnání.

Jako každý úspěšný panovník, tak i Přemek Otakar I. měl nadprůměrně otevřenou třetí čakru, která je mimo jiné centrem vůle. Ta byla v jeho případě na 92%. Jeho druhou nejsilnější čakrou byla šestá – třetí oko. Otevřenost 90%. Měl také do určité míry rozvinutou jasnovidnost.


Padesátikoruna, dnes již také neplatná, zobrazuje Anežku Přemyslovnu, dceru Přemysla Otakara I. Dnes nejen blahořečená a blahoslavená, ale také svatá. Svého času byla Anežka zřejmě nejvzdělanější ženou vůbec. To jí však bohužel příliš štěstí nepřineslo. Jindřich, syn císaře Fridricha II., stejně tak jako anglický král Jindřich Plantagenet III., s ní byli zasnoubeni, ale oba se nakonec zalekli faktu, že Anežka je vysoce převyšovala svými znalostmi i svou duchovní úrovní a ze sňatku potom sešlo. Nakonec ji požádal o ruku sám císař Fridrich II., který mezi tím ovdověl, ale ani on neuspěl. Jako abatyše však významně přispěla co do politického dění v Čechách během kralování svého bratra Václava I. Na líci bankovky se hloubavě dívá na hořící srdce Ježíšovo. Na rubu bankovky je zdobné A – počáteční to písmeno jejího jména. Když se podíváme proti světlu, zjistíme, že pravé oko Anežky je umístěné na vrcholu sevřených bočních linií písmene A, které vytvářejí přepjatý, ostrý gotický okenní rám, kterým gotika řešila rozložení váhy mohutných staveb tak, že jimi sklouzávala po liniích ostrých oblouků. Tímto stavitelé katedrál pevněji ukotvovali do země své vize, jež se vzpínaly až k nebesům. A z tohoto vrcholu gotiky na nás oko svaté Anežky shlíží. V této bankovce je tedy ukryt nástup nového světonázoru, jehož byla Anežka nositelkou.


Jak se dá v případě Anežky očekávat, tak měla zcela otevřenou srdeční čakru – tj. na 100% a velmi silné léčitelské schopnosti. Zejména léčení dotykem dlaní (čakry v dlaních měla taktéž zcela otevřené). Sedmou, tedy temenní čakru měla otevřenou na 90% a dokázala se skutečně spojit s Bohem – Absolutnem – Vesmírem. Do určité míry měla také rozvinutou jasnozřivost. Předem například viděla smrt krále Přemysla Otakara II. na Moravském poli. Měla poznání, empatii, pokoru a soucit. Byla to žena, která odmítla císaře a svůj život zasvětila pomoci svojí milované zemi a jejímu lidu. Byla ztělesněním moudrosti, dobroty a bezpodmínečné lásky.


Příště: stokoruna a dvousetkoruna


Jan


Žádné komentáře:

Okomentovat