pátek 30. prosince 2022

 Kostel sv. Klimenta – nejstarší kostel na pravém břehu Vltavy


 Kostel sv. Klimenta – nejstarší kostel na pravém břehu Vltavy

Kostel byl založen kolem roku 1065. Původní kostel na jehož místě se Kliment postavil byl však ještě předrománský a byl zasvěcen některému ze slovanských bohů. V podzemí kostela se nachází románské zdivo a také je zde patrna první gotická přestavba. Na románský kostel odkazuje zakládací listina vydaná Břevnovským klášterem roku 993. Nalezneme ho v Klimentské ulici na Starém Městě.

Kostel sv. Petra a Pavla na Vyšehradě byl založen roku 1070. Sv. Kliment je tedy prokazatelně nejstarším kostelem na pravém břehu Vltavy! Vtipné je, že informace o stáří obou kostelů jsou dohledatelné i na wikipedii. Katolická propaganda si však žádá, aby veřejnost vnímala jako nejstarší kostel právě sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, neboť Kliment je evangelický.


Kostel byl dlouhou dobu za hradbami. Nakonec u něj vyrostla osada zvaná Poříčí. Nedaleko od něj byl brod přes Vltavu. Sv. Kliment je patronem po vodě se plavících (neboť byl utopen). Zřejmě v období gotiky se kolem něj založil také hřbitov. Stavbou Juditina mostu v roce 1222 a staroměstských hradeb poklesl jeho význam, neboť nejbližší městská brána byla jižněji a tak se přesunula i zdejších obchodní trasa.


Piš, kuklíku!

Během období Mistra Jana Husa tento kostel ještě nebyl reformní, ba naopak.. Zdejší farář byl udavač, který nenáviděl Mistra Jana i celou reformaci. Jmenoval se Jan Protiva z Nové Vsi. V zápisu z Husových kázáních se nalézá památná věta: „Piš, kuklíku, a nes na druhou stranu!“ To bylo mířeno na v prvé řadě sedícího muže v kápi, kterým nebyl nikdo jiný než udavač Protiva. Ten po kázáních vždy hned utíkal na druhý břeh Vltavy o všem zpravit arcibiskupa. Stal se jedním z žalobců mistra Jana Husa v Kostnici, kde s potěšením sledoval jeho upálení.


Z 15. století pochází zachovalá klenba apsidy, z které na nás dýchá mistrovská a nesmrtelná práce dvorské huti Petra Parléře. Nevyčíslitelnou hodnotu ovšem mají také fragmenty fresek v apsidě, které byli objeveny při přestavbě vnitřku kostela v letech 1979 – 1985. Ty pocházejí ze druhé poloviny patnáctého století. Původně znázorňovali celou Křížovou cestu. Nejzachovalejší z fresek má však jiný, esoterní význam. Je umístěna v sedile jižní stěny apsidy. Znázorňuje tři anděly, nesoucí zelenou draperii s rostlinnou ornamentikou, jaká je typická už pro českou renesanci tohoto období.


Kolem roku 1526 začíná kostel užívat církev pod obojí. Nejvýraznějším dokladem je kamenná deska s vyrytým nápisem“ SLOWO PANIE ZUOSTAWA NA WIEKY 1578“. Ta je dnes umístěna v průčelí kostela.  Nápis tedy pochází z jedné z přestaveb a ukazuje, že jeho tehdejší držitelé si velmi dobře uvědomovali jeho původ.

Bohatě vyřezávané dveře do chrámové sakristie s datem 1609 odkazují na rok vydání Majestátu císaře Rudolfa II, který zaručoval tehdejším evangelíkům plnou svobodu. Po bitvě na Bílé hoře se stává Kliment opět katolickým. Francouzští terroristé (tzv. francouzští paliči) během žhářského útoku na Prahu roku 1689 podpálili krov Klimenta, který celý shořel. Další důležitá zpráva se zachovala z roku 1699, kdy bylo z kůru ukradeno 12 svícnů.

Toleranční patent osvíceného panovníka Josefa II. Opět otevřel cestu kostela k evangelíkům, ke kterým se dostal roku 1850 do kteréžto doby byl užíván jako sýpka. Dnes jej vlastní Českobratrská církev evangelická.


Honza
www.homosignum.cz

Jak Přežít totaliu VĚK BÝKA Rudolf Steiner a zabijáci hvězd Energetické místo Libníč Ovlivňování snů pomocí telepatie Sci-fi okénko Džala néti

 

 

pondělí 12. prosince 2022

Vodnice


11.12. začíná období, které naši předkové označovali jako Kračůn (nebo Karačůn). Jedná se o poslední fázi zkracování dnů, která trvá až do zimního slunovratu. Název je pravděpodobně odvozen od onoho zkracování. Toto období však obsahuje více významných dnů.

Jedním z nejdůležitějších je svátek „Vodnice“. Svátek Vodnic připadá na 13.12. a jak už název napovídá, tak je spojen s vodou. Zvykem je v tento den poslouchat na zamrzlých řekách, potocích a potůčcích šumící vodu. Když je voda tichá, tak bude teplá a bezvětrná zima. Když voda šumí, tak přijdou třeskuté mrazy a vichry. V tento den se přinášejí dary vodním bytostem k pramenům a studánkám. Dary – obětiny, byli nejčastěji ve formě ovoce, ořechů, luštěnin a dalších plodů. V tento den nesměl nikde na stole chybět džbán s čistou vodou.

Honza

www.homosignum.cz

Jak Přežít totaliu VĚK BÝKA Rudolf Steiner a zabijáci hvězd Energetické místo Libníč Ovlivňování snů pomocí telepatie Sci-fi okénko Džala néti