Tekutý chléb našich předků
Po tisíciletí se stále vaří jeden z nejstarších nápojů, jaké tato planeta pamatuje. Není to ani pivo ani víno. Je to kvas, tekutý chléb Slovanů. Až do začátku násilné christianizace Slované, s vyjímkou různých rituálů a obřadů vůbec nepili alkohol. Víno bylo tehdy čistě rituálním nápojem a pivo obsahovalo minimum alkoholu. Chmelový nápoj byl spíše chmelovou kaší, do které se přidával med. Kašovitou formu dávného piva má řada starých pivovarů doloženou a tato informace se vyskytuje i ve starých kronikách.
Kvas si naši předci vařili doma v každém ročním období. Byla to jedna ze „superpotravin“, která jim pomáhala přežít, často i ve velmi těžkých životních podmínkách. Zejména jim však dopomáhala k dokonalému zdraví. Dnešní terminologií bychom mohli řici, že kvas zaručoval našim předkům potravinovou soběstačnost.
Původní kvas se vyrábí z obilovin, sladu a vody. Alkoholu obsahuje o něco málo více než nealkoholické pivo. Mezi jeho nejstarší receptury patří také chlebový kvas. Ten vzniká kvašením žitné mouky a může se vyrábět i přímo z žitného chleba. V dnešní době existují stovky modifikací, které se vyrábějí nejčastěji z mouky, žitných a ječných sladů, kvasnic, cukru, vody a různých aromat. Tradiční chlebová chuť je většinou zachována, stejně jako pěnění jež často podobné, tomu pivnímu, jen není tak intenzivní. Zjednodušeně řečeno, kvas se vaří podobně jako pivo, jen bez chmele a podstatně kratší dobu.
Kvas obsahuje zejména vysoké množství vitamínů B1, B2, B6, B12, C, E, vápník, hořčík a kyselinu mléčnou. Je dobrý na trávení, prevenci proti různým onemocněním jako je Parkinsonova nemoc, astma, osteoporoza, hemeroidy, cukrovka, kornatění tepen, záněty kloubů a svalů. Pomáhá také při silných migrénách.
Kvas neobsahuje žádná barviva ani syntetické látky. Řada výrobců to naštěstí stále dodržuje.
Svou popularitu a tradici si kvas zachoval v řadě zemí, a to nejen Slovanských. Kvas je dodnes populární v Rusku, Bělorusku, na Ukrajině, v Litvě, Lotyšku, Estonsku, Polsku ale také v Kazachstánu a Německu. Kvas si vaří i každá pořádná domácnost u kočovného kmene Tunguzů. Ti nazývají kvas brágou (1. pád: brága). Litevsky se řekne ¨gira¨ a estonsky ¨kali¨.
Na území Německa se kvas vrátil po mnoha stech letech až za Adolfa, kdy si jej vojáci z východní fronty vozili v rámci dovolené domů. Kvas z východní fronty tak, téměř ihned zvítězil nad Šampaňským z fronty západní. Protože v Německu bylo nemyslitelné, aby se kvas nazýval „kvasem“, tak se pro něj po válce ustálil název ¨Malzgetränk“, což v překladu zní ‚sladový nápoj‘. Celospolkově se distribuuje a prodává značka ‚Karamalz‘, což je spíše limonádová forma kvasu. Lokálně jej pak nabízí řada německých pivovarů, kde se v některých případech chuti tradičního kvasu přibližují. Zajímavostí je, že v Německu sídlí také evropský výrobce tradičních a kvalitních ruských potravin Lackmann GmbH, který vyrábí, krom jiného i několik druhů vynikajícího kvasu, který patří k těm nejlepším, které lze zakoupit i v ČR. Díky rodinnému podniku Anatolije Lackmanna mají tak přístup k ruským potravinám za dostupnou cenu i lidé žijící v EU.
V České Republice máme dnes díky ruským obchodům možnost zakoupit si spoustu vynikajících druhů z Ruska, Litvy, Běloruska nebo z Ukrajiny. Někde lze také zakoupit směs na kvas v suché formě, ze které si přidáním vody můžeme kvas sami uvařit.
Kvas si můžeme z chleba vyrobit také sami doma. Stačí nám k tomu žitný chleba, droždí, cukr, voda, případně med či podle chuti další ingredience jako citron nebo rozinky. Na internetu nalezneme celou řadu receptů.
Honza
www.homosignum.cz
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s aktivním odkazem této stránky včetně této poznámky.
Žádné komentáře:
Okomentovat