středa 23. května 2018

Devatero afirmací a pouček žáků Lasenicových




Tyto afirmace byly pečlivě sestaveny žáky Pierra de Lasenice pravděpodobně v padesátých letech minulého století. I dnes nám však mohou býti při práci na sobě inspirací.


Devatero afirmací a pouček žáků Lasenicových

1. Vše dobře skončí!
2. Nic není náhodného!
3. Křivdy na tobě spáchané přenech Osudu, jenž s tebou ruku v ruce kráčí.
4. Psi štěkají, ale kdo by se staral o obsah psího štěkotu?
5. Vše je mája – radosti i strasti.
6. Pozor na maličkosti, dokonalost vyplývá z maličkostí, ale dokonalost není maličkost.
7. Nauč se žádostem nejen vyhovět, ale i odmítat!
8. Přistupuj k člověku bez předsudků, respektuj jeho osobní pravdu.
9. Nauč se snášet s klidnou myslí úspěchy i neúspěchy.

Kdo byl Pierre de Lasenic?

Petr Kohout alias Pierre de Lasenic byl nejvýraznější a nejzáhadnější postavou českého hermetismu v období mezi dvěma světovými válkami. Na své cestě za poznáním prošel snad celý svět. Žil ve Francii, severní Africe, Egyptě, na Madagaskaru, v Indii a dokonce pomáhal s rekonstrukcí chrámu Angkor Vat v tehdejší francouzské Indočíně. Měl velmi vyhraněný smysl pro estetismus. Miloval výtvarné umění, sám maloval, a byl znalcem šperků. O okultním významu šperků dokonce vydal ve Francii lóžový spis. Jistý pan Sedláček vzpomínal, jak ho Lasenic jako dítě v Káraném bral na procházky do lesa, během kterých dovedl přivolat různá lesní zvířata, s nimiž dokázal „zvláštním způsobem“ komunikovat. Z jeho dalších proslulých kousků je znám také ten o evokaci ďábla ve sklepě. Jednomu pražskému „rádoby-okultistovi“ slíbil, že mu ukáže ďábla a ve sklepě jednoho domu na Staroměstském náměstí mu pak skutečně předvedl jakousi magickou operaci, při níž vyděšený „okultista“ dostal od evokované entity „několik astrálních políčků“. Při evokaci egyptského velekněze v Káraném mu bylo, mimo jiné, sděleno: „..a byť i mohu tě chránit jen před tebou samým, poznáš brzy, že je to dosti“.

Jan Kefer ho nazval velkým objevitelem esoterního Egypta. Tím také byl. Dostalo se mu nejvyššího zasvěcení v pyramidě v Gíze, kde jak později sdělil pouze několika málo svým přátelům, mu bylo, krom jiného, umožněno také přímé nazírání do astrálu v iniciační kobce, kde strávil noc. Zde se naučil opouštět své tělo.

Řadu dalších informací o tomto velikánovi českého hermetismu se lze dočíst v knize: „Novodobý český hermetismus“ a zde přidávám ještě odkaz na databázi knih: https://www.databazeknih.cz/autori/pierre-de-lasenic-20068

Nelpi na životě, ale využij jeho krátkosti k novému bytí.“
Pierre de Lasenic











Jan
www.homosignum.cz

pondělí 21. května 2018

Tajemství našich bankovek aneb esoterický výklad jejich symboliky, část IV.


Tajemství našich bankovek aneb esoterický výklad jejich symboliky, část IV.

Jaká tajemství, jaká poselství a skrytá sdělení nám skrývají naše bankovky? Vydejme se spolu po jejich stopách a nahlédněme při tom do těch čaker, které byly pro ony velikány naší historie, jež se na nás z líců bankovek dívají, klíčové a formovaly nejen jejich životy.


Žena, jejímuž kouzelnému magickému hlasu naslouchal celý svět, operní pěvkyně Ema Destinnová, na nás hledí z dvoutisícovky. Ovšem málo kdo už ví, žen magický hlas uměl nejen zpívat, ale také šeptat a to tak, že svými vibracemi pomáhal bourat Rakousko. Ema Destinnová pracovala pro Trojdohodu a pravděpodobně i pro anglickou tajnou službu. Od barona Leonardiho koupila se zámkem ve Stráži nad Nežárkou i v té době největší knihovnu okultní literatury ve střední Evropě. Díky experimentům s magií, do kterých se zbrkle vrhla, následoval pozvolný pád profesního i soukromého života. Proto se od ní část české veřejnosti také distancovala a pěvkyně zemřela opuštěná v lednu roku 1930. Po její smrti, jak je zde ostatně zvykem, si společnost česká vše uvědomila a uspořádala grandiosní pohřeb. V průhledu bankovky vidíme, jak housle vstupují hmatníkem do levého ucha Emy. To značí, že Ema má pro tajnou službu důležitou zprávu. Upomínkou na její hlas je také lyra se třemi strunami na líci bankovky. Lyra proto, neboť Ema Destinnová byla celý život spojena s hudbou, tři struny připomínají Trojdohodu. Když se bankovkou pohne, tak struny mění barvu ze zlaté do zelené a to připomíná, že ve špionážních službách nemá nic takovou podobu, jakou na první pohled ukazuje, a také se jedná o odkaz na tajné písmo.

Nemůže být žádným překvapením, že božská Ema měla zcela otevřenou krční čakru. Tedy ze 100%. Příčinou jejích určitých životních útrap a bankrotu jejího podnikání byla zablokovaná druhá a do určité míry i šestá čakra. Dále také přítomnost entity, která se na ní díky její neopatrnosti a lehkovážnosti v magické praxi, napojila a odebírala jí energii.

Za zmínku také stojí fakt, že po její smrti celá knihovna zmizela a nenašlo se z ní vůbec nic. Její hodnota už v té době byla nevyčíslitelná a v tehdejším Československu neměla obdoby. Energie v určitých komnatách zámku ve Stráži nad Nežárkou rozhodně nelze označit jako pozitivní a dodnes tam je přítomna zbytková energie černé magie.


Pětitisícovka má na líci prvního prezidenta Československa. Na rubu je koláž Prahy, která je zpodobněna jako dlaň, jejíž prsty věže se pomalu zavírají. Orloj a osm věží města směřuje vzhůru ke hvězdám tak, jak kněžna Libuše prorokovala. V průhledu prezident Masaryk vyhlíží skrze věže sakrálních staveb, kostel svatého Mikuláše a katedrály svatého Víta a kolem dokola jsou znaky královských majestátů Zemí koruny české. Ledňáček ve věnci, koruna s proplétaným znakem dvojitého W a korunovaný český lev.
České bankovky tvoří celistvý blok od prvního českého krále k prvnímu českému prezidentovi a jsou v podstatě historií naší země v kostce. Proto jsou na světě zcela ojedinělé a daleko nejzajímavější. Také jsou zajímavé dějinné souvislosti a zapomenuté vztahy, které nám ukazují.

Otevřená třetí čakra v tomto případě nemůže překvapit. Ovšem srdeční čakra byla trochu zablokovaná. Její otevřenost byla na 45ti procentech. (Na politika dvacátého století to je ale stále ještě výkon...) Takže, tatíčku, ehm…., vážně sestřelili toho Štefánika omylem?


Příště: co se chystá

Jan

www.homosignum.cz


úterý 15. května 2018

Tajemství našich bankovek aneb esoterický výklad jejich symboliky, část III.


Tajemství našich bankovek aneb esoterický výklad jejich symboliky, část III.


Jaká tajemství, jaká poselství a skrytá sdělení nám skrývají naše bankovky? Vydejme se spolu po jejich stopách a nahlédněme při tom do těch čaker, které byly pro ony velikány naší historie, jež se na nás z líců bankovek dívají, klíčové a formovaly nejen jejich životy.

Všechny české bankovky skrývají významná skrytá poselství a ani pětistovka zde není vyjímkou. Líci bankovky dominuje portrét Boženy Němcové a rubu ženská tvář – zřejmě se má jednat o zpodobnění slovanské bohyně Lady. Proti světlu vidíme, že Božena Němcová má tři oči. Třetí oko prosvítá nad kořenem nosu – přechází do něj oko bohyně Lady. Třetí oko (šestá čakra) je centrem intuice a jasnovidnosti, hledání a nalezení. Řada rádobyvlastenců na ni plivala jedovaté energie zášti a pomluv, a přitom jí nesahali ani po kotníky. Nikdo z nich neměl tak nuzné zázemí jako ona, nikdo z nich neměl takový talent a nezanechal takové dílo jako ona. Božena Němcová rozhodně na tuto bankovku patří.

Pátá čakra, která má mimo jiné na starosti komunikaci v nejširším slova smyslu, byla téměř otevřena, na 95%. Onu tragičnost jejího života má potom ve své „čakrové jurisdikci“ zablokovaná druhá (30%) a třetí čakra (40%), ke kterým se nakonec přidala i první a vytvořily tak Božence osudný trojblok.



Ohledně tisícikoruny a Palackého však může být pochyb, zda někdo takový na českou bankovku skutečně patří. Proti světlu sedí hlava orlice Palackému přímo na kořeni nosu, ale spíše by snad na rubu měl sedět dvojhlavý orel rakouský a jeho hlavy by tvořily Palackého obočí. To by odpovídalo lépe. Ostatně pravil, že kdyby nebylo Rakouska, tak bychom si je musili stvořit. Nemůže být pochyb o tom, že kdyby Palacký žil, tak by se postavil za ty vlastence, kteří otevřeli Národní divadlo 11. června roku 1881 představením Smetanovy Libuše, před kterým zazněla rakouská hymna. Místo zástupců národa zde byl uvítán slavnostně následník habsburského trůnu, princ Rudolf s chotí. Národ sbíral sobě, aby se na portále scény objevila absurdní věta: Národ sobě, a prvním, kdo se zde kochal byl ten, proti jehož dynastii a odnárodňovacím procesům bylo Národní divadlo stavěno… Pokud na bankovkách někdo přebývá, tak je to právě Palacký a pokud na nich někdo chybí, tak je to Karel Havlíček Borovský. Politický poetik s analytickým mozkem fakta jasně rozeznávat, třídit a čtenářům srozumitelně podat. Upozorňoval na nebezpečí od Germánů i na tehdejší falešné všeslovanství, kteréžto jen bylo maskou násilného samoděržaví. A tak mu bylo nakonec zakázáno publikovat a byl ostrakizován stejně tak, jako jsou dnes ti, kteří upozorňují na nebezpečí z Bruselu a druhé strany velké louže. Je tedy opravdu otázkou, proč na bankovce máme Palackého a proč naopak na žádné bankovce není Borovský nebo však také Karel Hynek Mácha.

Palacký měl téměř otevřenou třetí čakru, a to na 95%. Za to srdeční byla zablokovaná a temenní jakbysmet. Karel Havlíček na tom byl s třetí čakrou hodně nadprůměrně, a to sice na 78%, ale zkrátka „větší bere“, takže se na bankovku vecpal Habsburko-Hujer Palacký.

Příště: dvoutisícovka a pětitisícovka

Jan

www.homosignum.cz



pondělí 7. května 2018

Tajemství našich bankovek aneb esoterický výklad jejich symboliky, část II.




Tajemství našich bankovek aneb esoterický výklad jejich symboliky, část II.


Jaká tajemství, jaká poselství a skrytá sdělení nám skrývají naše bankovky? Vydejme se spolu po jejich stopách a nahlédněme při tom do těch čaker, které byly pro ony velikány naší historie, jež se na nás z líců bankovek dívají, klíčové a formovaly nejen jejich životy.


Stokoruna a na ní nejvýznamnějších český panovník, Otec vlasti zvaný, Karel IV, syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Král, který se jako první český panovník stal císařem Říše západořímské. Bankovka je ornamenty tak spletitá, jako život a doba Karla IV. Stavby a různé znaky umění, včetně čar poledníků a rovnoběžek, které označují krom jiného také stavbu Nového Jeruzaléma – Nového Města pražského, neb dle legend právě v Čechách má skončit starý svět a vzniknout svět nový. Na rubu bankovky jest pečeť University Karlovy – z roku 1348, první česká universita, kterou Karel IV založil. On sám klečí před patronem Čech – svatým Václavem, jemuž ukazuje zakládající dekret university. Proti světlu potom vidíme, že pečeť v průsvitu zaujímá celou tvář Karla IV. Ve své době byl snad tím nejvzdělanějším mužem světa a vzdělání také prosazoval. Po jeho smrti jsme byli také zemí s největší hustotou gramotných včetně žen, díky čemuž se také mohlo rozšířit následně husitské hnutí. Každý si mohl přečíst Bibli a přemýšlet o Starém a Novém zákoně. Nikdo nebyl závislý na výkladech ideologů církve, kteří si usurpovali monopol na pravdu!


Nejsilnějšími čakrami Otce vlasti byla druhá a sedmá. Druhá čakra byla na 95ti procentech, což na panovníka není zrovna typické, ale plně to koreluje s tím, co Karel IV. pro svůj národ dokázal a doslova vydobyl. Druhá čakra má na starosti zejména veškeré vztahy s druhými lidmi. On byl již za svého života národem velice a upřímně milován! Téměř otevřená sedmá čakra je na panovníka – vládce – politika, snad ještě méně typická. Ale když nahlédneme do mystéria Karlštejna, podíváme se za jakých astrologických konstelací a na jakých místech byly zahájeny stavby jako Karlův most nebo Karlova universita, tak nás temenní čakra na 94 % nepřekvapí.



Dvoustovka a na ní jeden z největších myslitelů a filosofů posledních dvou (!) tisíc let. Jan Amos Komenský, filozof, biskup církve Českobratrské, exulant po prohrané bitvě na Bílé hoře. Na rubu bankovky je slavný nápis Orbis pictus – Svět v obrazech, nad nímž se setkávají prsty dospělého a dítěte přesně podle axiomu, že díte jest otcem člověka. Dá se i říci, že prsty jsou replikou obrazu Michelangela Buonarrotiho ze stropu Sixtinské kaple, kde Bůh podává prst Adamovi, ale Adam nedosáhne, jen jiskra přeskočí… Nad Světem v obrazech se ale prsty potkají a to je zásadní poselství! V průsvitu potom prsty procházejí očima Jana Amose a nejen to! Orbis pictus a dlaně ukrajují díl válečné pevnosti. Šifra této bankovky je cela jasná: Duch vždy zvítězí nad hmotou! (Neb hmota je jen iluze.)


Sedmá čakra 92%, šestá 84%, pátá 93% a čtvrtá – tedy srdeční na 84%. To bylo Ámosovo tajemství. Snad se ještě v tomto století dočkáme plného zpřístupnění jeho díla veřejnosti a veškeré jeho dílo bude konečně knižně vydáno!


Příště: pětistovka a tisícovka

Jan

www.homosignum.cz


pondělí 30. dubna 2018

Tajemství našich bankovek aneb esoterický výklad jejich symboliky, část I.




Tajemství našich bankovek aneb esoterický výklad jejich symboliky, část I.


Jaká tajemství, jaká poselství a skrytá sdělení nám skrývají naše bankovky? Vydejme se spolu po jejich stopách a nahlédněme při tom do těch čaker, které byly pro ony velikány naší historie, jež se na nás z líců bankovek dívají, klíčové a formovaly nejen jejich životy.



Začněmež dvacetikorunou. Ta je dnes již neplatná. Je na ní podobizna Přemysla Otakara I. S tímto panovníkem začal náš stát vlastně jako království existovat, i když tenkrát ve skutečnosti existoval již více než půl století. Díky Otakaru I. získal Fridrich II. z dynastie Štaufů císařskou korunu Říše západořímské. Jako odměnu potom získal Otakar I. roku 1212 Zlatou bulu sicilskou, kterou se český stát uznává jako nedělitelný samostatný územní celek povýšený na dědické království. Zlatá bula sicilská je nejvýznamnější politický dokument v dějinách Českého státu. Když si nastavíte bankovku proti světlu, tak se vám ukáže mystický obraz, kde Přemysl Otakar I. nese uprostřed čela královskou pečeť a jeho královskou korunu mu zespod obepíná líce jako válečná přilba. Jest to upomínka statečnosti, jíž si korunu královskou vysloužil. Kříž na jejím vrcholu zde vytváří božský ochranný nosník, který je znakem požehnání.

Jako každý úspěšný panovník, tak i Přemek Otakar I. měl nadprůměrně otevřenou třetí čakru, která je mimo jiné centrem vůle. Ta byla v jeho případě na 92%. Jeho druhou nejsilnější čakrou byla šestá – třetí oko. Otevřenost 90%. Měl také do určité míry rozvinutou jasnovidnost.


Padesátikoruna, dnes již také neplatná, zobrazuje Anežku Přemyslovnu, dceru Přemysla Otakara I. Dnes nejen blahořečená a blahoslavená, ale také svatá. Svého času byla Anežka zřejmě nejvzdělanější ženou vůbec. To jí však bohužel příliš štěstí nepřineslo. Jindřich, syn císaře Fridricha II., stejně tak jako anglický král Jindřich Plantagenet III., s ní byli zasnoubeni, ale oba se nakonec zalekli faktu, že Anežka je vysoce převyšovala svými znalostmi i svou duchovní úrovní a ze sňatku potom sešlo. Nakonec ji požádal o ruku sám císař Fridrich II., který mezi tím ovdověl, ale ani on neuspěl. Jako abatyše však významně přispěla co do politického dění v Čechách během kralování svého bratra Václava I. Na líci bankovky se hloubavě dívá na hořící srdce Ježíšovo. Na rubu bankovky je zdobné A – počáteční to písmeno jejího jména. Když se podíváme proti světlu, zjistíme, že pravé oko Anežky je umístěné na vrcholu sevřených bočních linií písmene A, které vytvářejí přepjatý, ostrý gotický okenní rám, kterým gotika řešila rozložení váhy mohutných staveb tak, že jimi sklouzávala po liniích ostrých oblouků. Tímto stavitelé katedrál pevněji ukotvovali do země své vize, jež se vzpínaly až k nebesům. A z tohoto vrcholu gotiky na nás oko svaté Anežky shlíží. V této bankovce je tedy ukryt nástup nového světonázoru, jehož byla Anežka nositelkou.


Jak se dá v případě Anežky očekávat, tak měla zcela otevřenou srdeční čakru – tj. na 100% a velmi silné léčitelské schopnosti. Zejména léčení dotykem dlaní (čakry v dlaních měla taktéž zcela otevřené). Sedmou, tedy temenní čakru měla otevřenou na 90% a dokázala se skutečně spojit s Bohem – Absolutnem – Vesmírem. Do určité míry měla také rozvinutou jasnozřivost. Předem například viděla smrt krále Přemysla Otakara II. na Moravském poli. Měla poznání, empatii, pokoru a soucit. Byla to žena, která odmítla císaře a svůj život zasvětila pomoci svojí milované zemi a jejímu lidu. Byla ztělesněním moudrosti, dobroty a bezpodmínečné lásky.


Příště: stokoruna a dvousetkoruna


Jan


pondělí 9. dubna 2018

Energetické místo: Hrádek a Kostelík ( Kirchen Wald )




Hrádek a Kostelík

Na půl cesty mezi Trhovými Sviny a Žárem leží mezi polem, lesem a rybníkem maličká vesnička Hrádek. Když se vydáme podél mlýna a zbytků zaniklého strážního hradu ( oficiálně v mapách zaneseno jako "tvrz Hrádek" ) ze 14. století hlouběji do lesa po zelené turistické značce, dojdeme k impozantnímu skalisku, které je pojmenováno jako „kamenné jeviště“. Po levé straně v rokli se nalézá kámen s prastarým runovým či jiným nápisem. Tento nápis, resp. jeho význam je stále předmětem dohadů. Jednoznačně však dokazuje, že naši předkové znali a používali písmo již tisíce let před příchodem tzv. „slovanských věrozvěstů“. Energie kamene je jednoznačně pozitivní. Ať už nápis na něm je prací slovanského volchvy nebo keltského druida, jisté je, že zde v tomto energetickém prostoru pracovali oba. A nejen oni. Působili zde zřejmě i Germáni a Římané.

Rozvržení balvanů jistě není původní. Místo muselo být v průběhu christianizace pobořeno. Dá se předpokládat, že na vrcholu skály byla nějaká kamenná deska, na které se dalo ležet. Tomu by nasvědčoval i stav další lokality, která se nachází nedaleko.

Ve středověku bylo toto místo zemskou branou staré obchodní cesty, které se říkalo Vitorazská. Místní ji nazývali „Behemweg“ - česká cesta, proto zde byl nedaleko postaven strážní hrad a později také mlýn. Kamenická činnost byla na místě prokázána, tedy celý areál byl ještě mnohem větší. Celá stavba měla původně kruhové uspořádání. Velký pětiboký kámen, který trčí ve svahu a nelze jej přehlédnout, byl původně vrchní deskou kamenného stolce, který byl uprostřed areálu.



Když vylezeme na vrchol skály a dáme se na východ, opět po zelené, tak po necelých 350ti metrech dojdeme k velmi působivému a překrásnému místu. Tím jsou boží muka na kopečku nalevo od pěšiny, proti nimž je po pravé straně cesty postaveno několik řad laviček. Boží muka jsou zasvěcena Panně Marii. Místo se jmenuje „Kostelíček“* a na místě oněch kamenných božích muk z roku 1904 stála dříve poutní kaple, kterou dal v roce 1786 zrušit Josef II.
Zvláštní je nejen to, že Josef II. nechal zrušit lesní kapličku uprostřed tehdy ještě velmi řídce osídlených lesů Novohradska, ale také to, že kaplička byla postavena na kopečku, který zřejmě není jen tak nějakým obyčejným kopečkem….


Když se totiž na „kopeček“ pořádně podíváme, zjistíme, že z něj po levé straně od božích muk něco vyčuhuje. Je to obnažený kámen, ve kterém je vykotlaná obětní mísa. Kámen se totiž nalézá pod celým kopečkem. Kopeček byl uměle vytvořen, aby zcela zakryl původní svatyni, kterou nebylo zřejmě možno zničit. Toto není zcela běžné a jistě to muselo mít nějaký závažnější důvod. Místo mohlo zřejmě negativně působit na křesťanskou propagandu, a to asi nejen svým energetickým vyzařováním, ale také vizuálním. Nebylo by překvapivé, kdyby na kameni pod nynějšími božími mukami byl další a poněkud delší nápis od některé předkřesťanské kultury. Stejně tak jako si nedovolil nikdo zničit některé runové kameny ve Skandinávii, tak si nikdo nedovolil zničit ani takovéto kameny na našem území. Ať už to byla posvátná úcta či bázeň, takováto místa byla raději „jen“ zakryta než zbořena.


Kolem se zde kdysi nalézal posvátný háj, v němž dle historika M. Čapka lidé uctívali Černoboha. Původní poutní kaple zde byla prý postavena „na potlačení této morové pověry“. Na Dubíkově, dnešní kopec Dubí, měl v dubovém háji sídlo Světloboh, tedy Perun, nejvyšší z panteonu slovanských bohů. Dub byl jeho symbolem a posvátné dubové háje se nazývaly dubiny. Mezi kaplí a Dubíkovem, zhruba na půl cesty, ležel velký kámen, kterému se od christianizace říkalo jako tisícům dalších po celé Evropě „čertův kámen“. Ten byl však již z více jak dvou třetin rozebrán kameníkem Studeným, který jej použil na stavbu žlabů a schodů. Kdo ví, kolik sdělení, symbolů, návodů či magických znaků, které nám tu naši předci zanechali, skončilo ve všech těch schodech, zdech a základech všelijakých středověkých staveb….

V okolí byla pravděpodobně ještě další energetická místa a vše spolu bylo kdysi propojeno. Celý areál mohl být určitým komunikačním střediskem pro kontaktování s nezemskými či mimozemskými bytostmi. Bylo by naivní domnívat se, že naši předkové byli jen pasáčky ovcí či lovci jelenů.


Fotogalerie na Flickru obsahuje fotografie v plném rozlišení.



Hrádek a kostelík - Kirchen Wald


Jak zde pracovat

Energetický bod na skále se nachází, respektive prochází kamenem na vrcholu, který připomíná kazatelnu nebo řečnický pult. Energie bodu má sílu ca 786 000 BE. Protože je místo dobře přístupné a nehrozí, že by jej mohl někdo poškodit, uvádím zde jeho přesné GPS souřadnice: N 48°49.69515', E 14°41.50388'
Toto místo působí velmi silně na druhou čakru. Druhá čakra je centrem partnerských vztahů v tom nejširším slova smyslu, hojnosti, sexuality, ale také se lze pomocí speciálních meditačních technik dostat skrze tuto čakru do minulých inkarnací. Na takovýchto místech se také, mimo jiné, řešily rodové či sousedské spory, vstupovalo se do manželských svazků, komunikovalo se s již neživými či se pořádaly rituály hojnosti a řada dalších.

Postavme se tedy přímo na energetický bod. Představujme si, jak do prostoru pod pupkem nadechujeme zářící teplé oranžové světlo. Zadržujme na cca 5 s. dech a vnímejme, jak se teplé světlo mění ve žhavé a energie se v čakře silně akumuluje. Během výdechu vypouštějme světlo do celého prostoru břicha a vnímejme, jak příjemně pulsuje. Na konci výdechu si představujme, jak žhavé světlo zaplnilo prostor břicha a vyplňuje i nejbližší prostor kolem.

Můžeme zde meditovat také o následujících otázkách:

Nechybí mi kontakt se vším živým?
Vedu harmonický život?
Jak často si povídám se svými dětmi nebo partnerem?
Nepovažuji své dítě nebo partnera za svůj majetek?
Jsem si vědom plné odpovědnosti za své činy?
Vážím si své osoby jako bytosti s lidskou důstojností?
Ovládám své sexuální síly, aby neklesaly na hladinu pouhého sexuálního pudu?
Nepraktikuji sex pouze ze smyslnosti, povinnosti nebo pro výhody a zisk či jako prostředek
manipulace?
Nechybí mi duševní spojení v lásce, tělesném kontaktu a sexualitě?
Neprosazuji své ego na úkor druhých?
Jsem k sobě upřímný?

Energetický bod u božích muk se nachází na kamenném podstavci před vlastním pilířem. GPS souřadnice jsou: N 48°49.72750', E 14°41.70722'

Energie zde působící již není tak silná jako na „kamenném jevišti“, nicméně stále je dost silná na to, aby nám mohla být prospěšná. Má sílu cca 376 000 BE a působí na srdeční čakru. Toto místo zvané „Kostelíček“ má velmi silný genius loci a vnímám zde také něco, co bych označil jako „boží milost“. Každému, kdo s čistým srdcem žádá odpuštění, buďto zcela anebo alespoň zčásti odpuštěno bude. Každému pochopitelně dle jeho karmické zátěže.

Postavme se tedy přímo na energetický bod nebo kousek před něj. Pokud budeme stát přímo před podstavcem, bude to jistě dostačující. Představujme si, jak do prostoru uprostřed prsou nadechujeme zářící teplé zlaté světlo. Zadržme na cca 5 s. dech a vnímejme, jak se teplé světlo mění ve žhavé a energie se v čakře silně akumuluje. Během výdechu vypouštějme světlo do prostoru celého hrudníku a vnímejme, jak příjemně pulsuje. Na konci výdechu si představujme, jak žhavé světlo zcela zaplnilo prostor celého hrudníku a vyplňuje i nejbližší prostor kolem.

Můžeme zde meditovat například o následujících otázkách:

Miluji sám sebe?
Miluji druhé bytosti a vůbec vše živé?
Miluji přírodu a všechny její krásy?
Miluji život?
Co mě dělá šťastným?
Sdílím rád věci, které jsou pro mě hodnotné?
Dokážu dávat lásku světu kolem mě?
Dokážu odpustit lidem, kteří mi ublížili?
Toužím po svobodě? Jsem svobodná bytost?
Dokážu si cenit svobody?

*V mapě najdeme také místopisný název „Kostelík“, dříve Kirchen Wald.

Jan
www.homosignum.cz

BE - zkratka pro jednotky Bovis používané pro radiesthetická měření, označují energetickou vibrační kvalitu, pojmenování podle francouzského fyzika Alfreda Bovise (1871 - 1947)

Toto je rozšířená a přepracovaná verze článku, který vyšel v časopise Nový Fénix č. 11/2017


neděle 18. března 2018

Vize světla aneb Velikonoce přinesou světlo na planetu Zemi



Kamarádka Radvana se mi teprve nedávno svěřila se svojí vizí, kterou měla během vánočních svátků. Vzhledem k tomu, že s celou řadou informací rezonuji a sám mám podobné, i když ne v konkrétním časovém určení, i k faktu, že se tato vize týká období Velikonoc a jarní rovnodennosti, neboli původního slovanského svátku Komojedice – vítání jara, jsem ji požádal, zda-li bych ji mohl na svém blogu zveřejnit. Odpověď byla kladná a zde si ji nyní můžete přečíst. Jan

Viděla jsem silné paprsky světla, dopadající na Zemi a obrazy toho, co se odehrávalo. Planeta Země se měnila ve světelnou kouli. Světelná energie byla silná a působila na srdeční čakru a naplňovala láskou všechno....viděla jsem i jakousi paniku mezi lidmi....shora se planeta Země měnila ve svítící kouli a tmavé skvrny mizely a s nimi i některá místa na Planetě....byl to velmi silný prožitek, ne konce světa, ale nového počátku.. Planeta Země zvedá svoje vibrace – byla pozvednuta do vyšších vibrací, několikanásobně vyšších než teď.

Vibrační chvění rezonuje s dušemi lidí probuzených i neprobuzených. Spustí hlubokou očistu a vyvolá neznámé psychické stavy a krize všude tam, kde je hluboké očisty potřeba.

Velmi silné vibrace ovlivní každého člověka, ti připravení se přesunou skokem do vyšších úrovní.
Další skupina bude prožívat krize a hlubokou očistu. Neprobuzení lidé a lidé v nízkých vibracích, budou světlem také zasaženi, jejich fyzická těla začnou vykazovat problémy a nemoci. Jejich těla v nízkých vibracích nevydrží nápor světla. Mnoho lidí bude muset přehodnotit dosavadní život a opustit stereotypy, vzdát se hmotného majetku a vymanit se ze všech závislostí (i na lécích). Velkou roli sehrají negativní emoce, nejvíce strach a nenávist.

Vysoké vibrace planety Země způsobí i to, že léky nebudou toliko účinkovat na tělesný systém člověka. Je nutné se včas zbavit všech závislostí a negativních emocích, duchovní prací na sobě.
Léky – jejich vibrace je na nízké frekvenci, která může nízkovibračním bytostem dočasně pomoci od projevů bolestí ve fyzickém těle, ale postupně se začnou stávat neúčinnou látkou, protože světlo v podobě vyšších vibrací neguje účinky těchto chemických látek. Mnoho rodin a lidí se dostane do krizí a psychických potíží, připomínající psychická onemocnění. Velikonoce se stanou zlomem v energiích na planetě Zemi. Vysoké vibrace neumožní nízkovibračním aktivitám ani jedincům v tomto stavu déle setrvávat. Vysoké vibrace doslova spálí všechno, co bude vibrovat na nízkých úrovních.

Jakoby se planeta Země rozdělila na další světy, které se již neprolínají a vytvoří se různá seskupení lidí, která se navzájem budou míjet. Nebude to konec světa, naopak počátek vzestupu lidstva na planetě Zemi.

Radvana

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s aktivním odkazem na internetové stránky včetně této poznámky.