Cítím potřebu
změny, ale nevím, co mám dělat. Jaký je můj největší dar?
Jakou mimořádnou schopnost si mohu nejsnadněji rozvinout? Jaké
práci se mám věnovat?
Stále častěji se
setkávám s těmito a podobnými dotazy. Dostávám je emailem a
zaznívají i na přednáškách. Odpověď je z mého pohledu
poměrně jednoduchá, ale plně chápu, že realizace se nemusí
zdát každému až tak snadná. Ona také většinou snadná není a
také je to vždy velmi individuální.
Ta odpověď zní:
Pracovat na sobě a snažit se co nejdříve uplatňovat nově nabyté
vzorce i mimo náš meditační prostor, tj. ve „zdánlivém“
vnějším světě. Ano. Tam venku. V tom současném zaměstnání,
venku na ulici, v parku, v čajovně a vůbec všude, kde přijdeme
do kontaktu s druhými bytostmi. „Zdánlivém“ jsem použil
proto, abych zdůraznil, že vše kolem nás je jen odrazem nás
samých, toho co se děje uvnitř nás a když tento princip nejen
pochopíme, ale také začneme prožívat a dostaneme do svého
podvědomí, tak teprve potom začneme nacházet odpovědi týkající
se nejen našeho bytí.
Musíme si však
také být vědomi, že nic se v této hmotné realitě zatím
nepromítne okamžitě, ale vše je vždy se zpožděním, které
může trvat různou dobu. Na čem závisí délka tohoto zpoždění?
Především na
těchto faktorech, kterými jsou:
Karma – myslím,
že nepotřebuje bližší komentář, ale je třeba chápat, že
částečně se rovněž překrývá s plánem duše.
Plán duše – tj.
to, co jsme si nastavili v bardu (období mezi životy) pro tuto
aktuální inkarnaci. U lidí, kteří na sobě vědomě pracují, je
poměrně časté a zřejmě se to týká téměř všech, že vždy
je zde více možností, čemu se můžeme v dané inkarnaci věnovat
a jakou mimořádnou schopnost si můžeme více rozvinout. Uvedu zde
příklad. Někdo si například zvolí, že se bude věnovat pomoci
přírodě a to konkrétně stromům. V praxi si pak na základě
dalších okolností zvolí, zda se bude věnovat např. obnově
sadů, revitalizaci zámeckých parků nebo výsadbě stromů v
lesích. V inkarnaci se to potom projeví tak, že až přijde čas,
tak začne pociťovat větší sounáležitost s přírodou, začne
ji častěji navštěvovat a začnou se dostavovat nutkání jí
nějakým způsobem pomoci. Ale jakým způsobem – na to přijde
opět, až k tomu přijde čas, až k tomu dozraje. Je to jako s
běžcem, který na startu nevidí cíl, ale ví, že k němu
doběhne. Otázka je jen za jakou dobu.
Rychlost procesu
zvyšování duchovní úrovně – řada lidí se dostává během
procesu transformace do určitých mezidobí, ve kterých například
nemají žádné zaměstnání či jen minimální úvazek nebo mají
z jiného důvodu spoustu času pro sebe. V mém případě se
například jednalo o přibližně půlroční období, kdy jsem měl
minimální pracovní úvazek a měl jsem tam spoustu času na práci
na sobě, který jsem naplno využíval. Někdy jsem meditoval i 8
hodin denně. Právě toto období mělo zcela zásadní význam pro
rozvinutí mých mimosmyslových schopností a pro mé další
směřování.
Energie místa – v
určitých případech, kdy jsme v některých místech prožili více
inkarnací, se stává, že si nás dané místo doslova přitáhne a
chce, abychom zde působili. V době, kdy je drtivá většina naší
krajiny narušena činností člověka a na mnoha místech
zdevastovaná či devastována, to není až zas tak neobvyklé. Zde
vždy určitou dobu trvá, než se zorientujeme.
Energie předků –
může se například stát, že před třemi generacemi v rodu, do
kterého jsme se aktuálně inkarnovali, byla rodová tradice
určitého řemesla, např. kovářského, která však byla v
posledních dvou generacích přerušena. O tom nemusíme ani vůbec
nic vědět. Přesto můžeme mít po řadu let určité nutkání se
tomuto řemeslu věnovat a v případě, že tomuto nutkání
podlehneme a my se pro kovářské řemeslo rozhodneme, tak v něm
budeme úspěšní, protože je stále uloženo v morfogenetickém
poli rodu, do kterého jsme se inkarnovali. V některých přípdech
se však může jednat o nerealizované plány z minulých inkarnací.
Osobní
morfogenetické pole duše – stejně tak, jako má osobní
morfogenetické pole naše tělo, tak je má i naše duše.
U výše uvedených
faktorů platí, že karma má vždy nějaký vliv na všechny. Také
netvrdím, že výčet výše uvedených faktorů je kompletní a že
zde nemohou být nějaké další. Často se také děje, a není to
nic překvapivého, že když se již nacházíme v procesu, na jehož
konci je nalezení onoho zaměstnání, rozvinutí nějaké
schopnosti nebo případně obojího, tak si toho vůbec nejsme
vědomi. Toto mohu také ze své vlastní zkušenosti potvrdit.
Procesu rozvíjení
mimořádných schopností předchází některé jevy v našem
vědomí jakou jsou například:
Vnitřní klid –
již Vás nic nerozhodí, a pokud ano, tak to během chvíle odezní,
např. situace, které Vás kdysi rozhodily na celý den, teď odezní
během minuty, momenty jako „jsem v šoku“ se již nebudou
vyskytovat, stejně tak ani časté změny nálad, či dokonce
občasné deprese a pocity hořkosti, to vše bude pryč.
Pocit sounáležitosti
– pocit sounáležitosti s ostatními bytostmi, planetou, sluncem,
vesmírem, bohem.
Nezávislost na egu
– nebýt závislý na svém egu a z toho plynoucí absence vlastní
důležitosti.
Mravní čistota -
myslím, že nepotřebuje bližší komentář.
Opět netvrdím, že
výčet výše uvedených jevů je kompletní, a že zde nemohou být
i další. Tyto, které jsem uvedl, jsou přítomny u všech lidí s
mimořádnými schopnostmi, které buďto osobně znám, případně
do kterých jsem se nacítil.
Snad se mi podařilo
alespoň částečně a srozumitelně vaše otázky zodpovědět. :)
S láskou všem hledajícím
Jan