neděle 23. dubna 2023

Tip na jarní výlet: Buštěhrad

 


Tip na jarní výlet: Buštěhrad

 

 Kousek od Prahy a přímo u východní hranice Kladna leží Buštěhrad, dříve zvaný Bučeves, nebo Buštěves. Osídlení je zde doloženo již před mnoha tisíci lety. Byla zde učiněna celé řada archeologických vykopávek a předpokládá se, že další objevy čekají na budoucí generace.

V 15. století byl Buštěhradský hradní komplex třetím největším v Českém království. Větší byli v té době jen Pražský hrad a Karlštejn. Buště-hrad byl roku 1450 po celý měsíc dobýván vojskem Jiříka z Poděbrad, avšak neúspěšně. Pragmatický husitský král a vojevůdce, tak uzavřel s tehdejším majitelem příměří. Dne 30.10.1619 zde tehdejšímajitel Zbyněk Novohradský hostil protestantského krále Fridricha Falského. Tento pan Novohradský byl zvláštní člověk, který byl politicky velmi přizpůsobivý. Ačkoliv podporoval protestanty, tak byl sám katolík. To se mu roku 1621 vyplatilo a nebyl tak na Staroměstském náměstí popraven. A následně 10.10.1623 byl konfiskační komisí osvobozen i od ztráty statků a financí. Vyvázl pouze povinným darem ve výši 500 zlatých rýnských pro klášter při sv. Jakubu v Praze. Pan Novohradský zemřel roku 1630 bez potomků a vdova se přestěhovala ke své dceři do Zákup. Zámek pustl a roku 1632 již místními sedláky zpustošený hrad rozbořilo saské vojsko.

Roku 1699 se blízkosti hradní zříceniny začal stavět moderní zámek. Pražský stavitel Jindřich Klingenleitner využil ruiny hradu jako stavební materiál, což bylo v té době běžné. V letech 1747 až 1748 se ujímá přestavby zámku jeden z největších architektů baroka – Kilián Ignác Dienzenhofer. V letech 1751 – 1753 další velikán své doby – Anselmo Lurago přestavuje do barokní podoby velký pivovar v podzámčí a dělá již jen drobné úpravy zámku. Roku 1816 pak dostal zámek boční křídla. Během barokního období byly také rekonstruovány a rozšířeny sýpky.

Mezitím se v místě ruin hradu objevovali další a další domky. Řada z nich se zachovala dodnes a tvoří neopakovatelný genius loci Buštěhradu. Tento prostor vytyčují ulice Starý hrad a Hradní. Na řadě míst můžeme do starých časů nahlédnout skrze hradní fragmenty čouhající z domků. Romantická zákoutí a uličky jsou vkusně doplněny umělecky laděnými informačními tabulemi. Jsou snad nejkrásnější informační tabule, jaké jsem kdy viděl. Pod celým tímto prostorem jsou spleti podzemních chodeb a sklepů o několika patrech. Velmi mnoho tajemství tu čeká na své objevení.

Město defakto celé dvacáté století trpělo těžbou uhlí a dodnes se z toho jaksi nevzpamatovalo. Impozantní zámek je obřích rozměrů a trpěl také obří devastací. Dnes se však asi pětina zámku opravila a je zde informační centrum s dobře informovanými městskými informátory. Zbytek na opravu čeká. V části bude soukromá škola. Také bývalé sýpky ožívají. V části je tvůrčí ateliér a v další je nádherná vinotéko-kavárna jejíž atmosféru utvářejí barokní klenby a duch starých časů.

Zbytky zámeckého parku jsou pod dozorem impozantního jasanu, který má staří přibližně 270 let.
Těžce chátrající komplex obrovského barokního pivovaru je k breku, ale prý se podařilo spekulanty co jej chtěli zbourat vypudit a nový majitel chce pivovar obnovit. Jen pro informaci dodám, že kompletní rekonstrukce tohoto areálu při zachování původního rázu nebude levnější než půl miliardy Ká. Stále je však ještě vidět původní barokní krása budov, takže určitě se na něj vyplatí podívat. Přímo naproti pivovaru je krásná barokní kaple sv. Máří Magdaleny.

Buštěhrad má zvláštní kouzlo, které je dáno zejména oněmi památkami a pak tím, jak jsou v prostoru umístěny. Jakoby to město mělo tři srdce. No a mezi tím vším se nacházejí zbytky tu klasicistních, tu barokních budov, často oprýskaných v neutěšeném stavu, ale přesto jaksi melancholickém, který nás upomíná na staré dobré časy, a také na to, že dobře už bylo.

Honza


poznámka k fotografiím: trám, který můžete na dvou fotografiích vidět je původním trámem hradu z 15. století
poznámka k dopravě: z Prahy – Divoké Šárky do Buštěhradu busem za 20,- pokud máte lítačku

































 

Jak Přežít totaliu VĚK BÝKA Rudolf Steiner a zabijáci hvězd Energetické místo Libníč Ovlivňování snů pomocí telepatie Sci-fi okénko Džala néti

Žádné komentáře:

Okomentovat